Empatický kruh je strukturovaný proces rozhovoru dvou až šesti účastníků s důrazem na vzájemné naslouchání. Oproti podpůrné skupině hraje menší roli moderátor, účastníci jsou díky střídání rolí mluvčího, aktivního posluchače a tichého posluchače zapojeni do aktivního naslouchání.
Ve větším počtu je proces realizován formou Empatické kavárny, v níž všichni zahajují a končí společně, rozhovor se pak odehrává v malých skupinách.
Proces zvyšuje konstruktivnost diskuzí a prohlubuje vzájemné pochopení a důvěru i při setkání názorových oponentů, proto bývá používán například pro rozhovory mezi představiteli opačného konce politického spektra.
Pro koho?
pro každého, kdo chce růst v empatickém naslouchání, které je základní dovedností pro transformaci konfliktů
pro každého, kdo chce hledat most přes názorové propasti
pro každého, kdo hledá lidský kontakt v době větší sociální izolace, chce slyšet, jak situace ovlivňuje ostatní, a zároveň sdílet, jak dopadá na něj
pro každého, kdo chce propojovat dávání a získávání lidské podpory v situaci koronaviru a dění kolem
Setkání je vhodné pro absolventy kurzů nenásilné komunikace, předchozí zkušenost však není podmínkou.
Aktuálně vypsané termíny: 2. 6.,18. 6., 2. 7. vždy od 20:30 do 22:00
Chceš-li empatický kruh pro rozhovor s názorovými oponenty, ozvi se nám na info@nenasilnakomunikace.org
Jak to probíhá?
Setkání trvá asi hodinu. Pro setkání názorových oponentů lépe dvě hodiny.
Po úvodním seznámení moderátor uvede proces a vysvětlí tři role, které se střídají: mluvčí, aktivní posluchač, tichý posluchač.
První mluvčí si zvolí, koho chce za aktivního posluchače.
Mluvčí hovoří asi 5 minut o tom, co se pro něj/ni děje.
Aktivní posluchač v pauzách postupně reflektuje, co slyší a jak rozumí, dokud se mluvčí necítí plně pochopen v tom, co řekl.
Po pěti minutách se aktivní posluchač stává mluvčím a vybere svého posluchače.
Proces se střídá do vypršení stanoveného času.
Na závěr každý řekne, s čím odchází.
Tipy pro jednotlivé role:
Když mluvím
I když toho máte na srdci hodně, dělejte v průběhu řeči často pauzy, aby aktivní posluchač mohl nabídnout své porozumění. Díky pauzám si také můžete lépe rozmyslet, jak chcete v řeči pokračovat.
Když vyslechnete reflexi aktivního posluchače, dejte si chvilku, abyste si mohli uvědomit, jestli se cítit pochopen. Veďte aktivního posluchače k tomu, aby vám v tom podpořil
Až dokončíte, co jste chtěli říct, můžete zakončit svou řeč formulací typu: “Děkuji za prostor. Cítím se pochopen”. Bude tak jasné, že je prostor otevřen dalšímu mluvčímu.
Když naslouchám aktivně
Když mluvčí hovoří, snažte se o maximální pozornost a naslouchejte srdcem.
V pauzách určených mluvčím či moderátorem pak vyjádřete své pochopení, co mluvčí říkal a jak se cítí, parafrázujte, shrnujte nebo i zopakujte slova mluvčího. Zkrátka a dobře, dejte nejlépe jak dovedete vědět mluvčí mu před vámi, co jste slyšeli.
Pokud to půjde, vyhněte se jakémukoli přerušování řeči, ať už jde o doptávání, hodnocení řečeného, analyzování, dávání rad či vyjadřování sympatií. Až bude prostor pro vás v roli mluvčích, můžete se vyjádřit, k čemu budete chtít.
V procesu naslouchání není žádné „dobře” ani „špatně”. Nelamte si s tím hlavu, i tím pomáháte mluvčímu si ujasňovat, co je pro něj důležité, když vám to připomene nebo jinak vysvětlí.
Když jsem tichým posluchačem
Buďte přítomni a naslouchejte tomu, co se děje mezi mluvčím a aktivním posluchačem. Brzy budete mit příležitost sami mluvit či aktivně poslouchat.