Máte chuť na třicetidenní výzvu?
Zkuste aplikovat toto desatero v souladu s Nenásilnou komunikací a každý den se k němu ráno a večer vrátit.
Co se Vám již daří? Co Vám pomáhá? Co je pro Vás náročné? Co to s Vámi dělá? A co to dělá s Vaším okolím?

10 kroků k míru mezi lidmi i v nás

(1) Každý den se v klidu zamysleme, jak bychom se chtěli chovat k ostatním i sami k sobě.

(2) Pamatujme na to, že všechny lidské bytosti mají stejné potřeby.

(3) Uvědomme si, co je naším záměrem, a ověřme si, zda nám záleží na tom naplnit potřeby ostatních stejně jako potřeby vlastní.

(4) Když někoho o něco žádáme, uvědomme si, zda jde o zdvořilou prosbu či rozkaz.

(5) Místo toho, abychom někomu říkali, co NEMÁ DĚLAT, řekněme mu, co bychom chtěli, aby UDĚLAL.

(6) Místo toho, abychom někomu říkali, JAKÝ má být, řekněme mu, jaký ČIN by ho mohl přiblížit k tomu, kým by podle nás mohl být.

(7) Než s někým budeme či nebudeme souhlasit, snažme se vnímat jeho pocity a potřeby.

(8) Místo „NE“ vysvětlujme, co nám neumožňuje říci „ANO.“

(9) Pokud jsme naštvaní, zamysleme se nad tím, jaké naše potřeby nejsou naplněny a co můžeme udělat pro to, abychom je naplnili, místo toho, abychom přemítali o tom, co je s námi či s ostatními špatně.

(10) Místo pochvaly někoho, jehož činu si ceníme, vyjádřeme této osobě vděk pojmenováním naší potřeby, kterou nám jeho čin pomohl naplnit.

Pár tipů na závěr

Více o pocitech a potřebách v blogovém příspěvku nebo v epizodě Nenásilného podcastu.
Video Marshalla Rosenberga o hledání potřeb najdete zde.
Příklad zdvořilé žádosti je v blogovém příspěvku ke zpětné vazbě.

Děkujeme účastníkům výzvy za inspiraci! Průběžně budeme dodávat další tipy. 🙂