Autor: Adam Čajka

V zimě 2020 jsme nic netuše poprvé otevřeli delší pokročilý kurz KOKS (Komunikace v konfliktních situacích). Při jarním přesouvání aktivit do online světa jsme se rozhodli kurz nerealizovat, avšak mnohé jiné úvodní formáty jsme nabídli. Po roce a půl je čas se ohlédnout a zhodnotit možnosti předávání nenásilné komunikace ve virtuálním světě. 

Ve virtuální komunikaci schází velké množství informací o tom, co se mezi lidmi děje.

Tělo je vyřazeno a zbývá jen hlava – a to doslova, v rámečku. Nad mnoha věcmi nemáme kontrolu – od těch technických („Dnes mi nejde zapnout kamera.“) až po nenadálé příchody dětí, babiček, či zvířat do místností, ve kterých lidé na kameře sedí. 

Pozornost upadá rychleji a její navracení zpravidla nejde zajistit jinak než pauzou s doufáním, že ji skupina nestráví v sedě čtením dalšího obsahu na obrazovce. Mnohé klasické techniky a cvičení v online světě nefungují, nebo fungují jinak. Použití modelování nebo rolových her k provádění lidí konfliktem je velmi ztíženo, protože hrozí zmatení, které je v kontaktní práci mnohem snáze řešitelné.

Minimálně jedna věc ale funguje v online úplně stejně jako naživo – principy. 

• Z lidí sice vidíme jen hlavy, ale i tahle abstrahovaná přítomnost je nutně autentická.
• Naše kvalita přítomnosti může být také plná. 
• Stále máme potřeby, jde jen o to jak upravit strategie (místo pauzy si dáme dvě).
• Tolik nefunguje sociální učení probíhající mimoběžně od lidí ze skupiny, ale na druhou stranu některé online nástroje – menší skupiny, nebo Jamboard, který umožňuje zachytit myšlenky skupiny dokonce lépe než fyzická tabule, slouží dobře pro kooperativní učení. Práce v malých skupinách – i ve dvojici – někdy také funguje lépe, než ve fyzické místnosti.
• Ve zpětných vazbách se ozývají věty jako “byl jsem doma, kde se cítím bezpečně a mám klid na učení” nebo “nic mě nerozptylovalo.”

Co jsem se z toho naučil? 

Virtuální svět vnímám jako doplňkové prostředí, které pro mě k učení základů nenásilné komunikace dobře funguje. Oproti omezenému použití technik mám za rok a půl dojem, že to, co z nenásilné komunikace má význam v online prostředí, je následování a předávání principů. Tímto způsobem se lze virtuálně učit, inspirovat lidi i trénovat dovednosti  – a to vše pro život v reálném světě.