Autoři: Petr Sucháček a Jan Nehyba
„Potřeby tu nejsou od toho, aby byly naplněny, ale od toho, aby jim byla věnována pozornost.” To je věta, kterou používám často při vedení úvodních workshopů a setkání s nenásilnou komunikací. Nevím, jak to máte vy, ale já jsem spokojenější, když jsou moje potřeby spíše naplněné, než ne. A tuším, že značná část lidí, co se zajímá o nenásilí, nenásilnou komunikaci, či jiné, podobné směry to mají podobně a chtějí přispívat k budování takových vztahů a komunikačních prostředí (skupin, rodin, komunit, států a světa…), ve kterých je brán ohled na potřeby všech.
Když věnujeme potřebám pozornost, stává se, že některé z nich naplněné jsou, a to je důvod k oslavě. U jiných zjišťujeme, že naplněné nejsou. A stejně tak, jak je užitečné a výživné oslavit ty první, je neméně užitečné a výživné smutnit nad těmi druhými. V anglických textech o nenásilce najdete termín mourning (truchlení). Kvalitně smutnit, či truchlit, chcete-li, je zásadní dovednost, která umožňuje člověku být v kontaktu sám se sebou opravdově a plně a to i v dobách, kdy nezažívá nejlepší chvíle. A díky tomu se zase zvyšuje pravděpodobnost, že budeme jednat vědomě i v těch náročnějších obdobích.
Pro nás, co teď píšeme tento blog, je takové náročnější období právě teď. A protože oba máme blízko k didaktikám a metodikám :), Jan sepsal postup, který vychází z principů nenásilné komunikace, Petr ho maličko upravil a doplnil a momentálně nám hodně pomáhá ho praktikovat. Třeba bude k užitku i vám, nebo vašim blízkým.
následující protokol, je postup, který je odzkoušený na jednom jedinci žijícím na tomto podivuhodném světě. Velmi vás tedy prosíme, abyste dogmaticky nenásledovali kroky, které jsou zde uvedené, protože každý člověk je jiný a potřebuje si najít svou cestu k tomu, jak truchlit. Berte, prosím, tyto kroky jako inspiraci k postupné tvorbě svého vlastního procesu toho, jak si můžete dopřát daru truchlení.
V sekci Inspirace najdete odkazy na zdroje, ze kterých jsme čerpali při tvorbě našeho protokolu.
Empatii k sobě (sebeempatii) vnímáme jako prostor pro to být s tím, co je živé v nás samotných. Truchlení je jeden ze způsobů sebeempatie. V truchlení si vědomě vytváříme prostor být s tím, co je v nás to smutné, bolestivé… Dovolit si být s tím, co jsou naše pocity ze situace, která nám přináší smutek…
Dovolit si být s tím, co jsou naše nenaplněné potřeby, které se jsou spojené s těmito pocity. A toto “dovolit si být” také znamená uznání toho, že tyto pocity a nenaplněné potřeby mám a můžu s nimi být v kontaktu ve svém vnitřním prostoru.
V metodologické poznámce jsme vyzývali k tomu, abyste protokol brali jako odrazový můstek pro hledání své cesty. Jakkoli si postup upravujte, kreativně s ním nakládejte. My to děláme taky tak. Je to kontinuální work-in-progress. Někdy nám vyhovuje procházet si proces v tichosti a samostatně, někdy u toho pracujeme s kartičkami NVC, či jinými, někdy oceníme, když nás procesem provádí někdo jiný, někdy si u toho kreslíme, nebo píšeme…
Pravidelná kontrola stavu našich potřeb, oslava těch naplněných a truchlení nad těmi nenaplněnými je za nás jeden z nejmocnějších nástrojů, který nám pomáhá dennodenně čelit výzvám tohoto světa s citlivostí k sobě i k druhým. Je naší nadějí, že tato praxe přispěje i vám.
Petr a Jan
Protokol ke stažení v .pdf od Hanky Švábíkové
Video ukázka cvičení Mourn Celebrate Learn (MCL) od Johna Kinyona a Ike Lasatera: https://www.mediateyourlife.com/mourn-celebrate-learn-video/
Hangout k Mourn Celebrate Learn (MCL): https://www.mediateyourlife.com/wp-content/uploads/2015/02/MCLHandout_2-2-15.pdf
Epizoda Nenásilného podcastu o peči o sebe: https://soundcloud.com/nenasilnypodcast/18-pece-o-sebe-a-kapacita-k-empatii
Marshall Rosenberg o truchlení: https://www.youtube.com/watch?v=gYYckyFD6Oo